Stránky žáka 63. + 4. třídy ZŠ Kaznějov - fž
Historické události
Sekce Historické události
https://www.google.com/culturalinstitute/beta/category/event
| Třídění rozsáhlé sbírky |
Vše |
A - Z |
Čas |
| Historické události | období |
| Švédské obléhání Prahy 1648 |
| Zdroj: Švédské obléhání Prahy (1648) - 58 položek |
| Švédské obležení Prahy bylo poslední střetnutí třicetileté války, které se odehrálo v roce 1648, když se švédská vojska operující v Čechách pokoušela obsadit Prahu. Švédské armádě generála Jana Kryštofa Königsmarcka se pomoci přeběhlého císařského důstojníka Arnošta z Ottowaldu podařilo obsadit Malou Stranu a Pražský hrad již 26. července. Na pravém břehu Vltavy se však obyvatelé Starého a Nového Města pražského připravovali na obranu a ve dnech 31. července až 1. listopadu úspěšně odolávali útokům švédských armád. Švédové z Prahy odvezli většinu umělecké sbírky Rudolfa II. nevyčíslitelné hodnoty, jako například Codex Argenteus nebo Codex gigas. Část této kořisti zůstává dosud ve Švédsku, část se dostala do sbírek Vatikánu, jenom několik rukopisů se vrátilo do Česka. |
Švédské obléhání Prahy (1648) - materiály o 30leté válce |
| 1. světová válka |
Zdroj: 1. světová válka - 28.7.1914 - 11.11.1918 (1758 položek) |
| První světová válka byl globální válečný konflikt probíhající od roku 1914 do roku 1918. První světová válka zasáhla Evropu, Afriku a Asii a probíhala ve světových oceánech. Bezprostřední záminkou k válce se stal úspěšný atentát na arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Rakousko-Uhersko odvetou vyhlásilo válku Srbsku, čímž vyvolalo řetězovou reakci vedoucí k světové válce. Během jednoho měsíce se Evropa ocitla ve válečném konfliktu. Válka propukla mezi dvěma koalicemi: mocnostmi Dohody a Ústředními mocnostmi. Mocnostmi Dohody při vypuknutí války byly Spojené království, Francie a carské Rusko. K Dohodě se připojily další státy, v roce 1915 Itálie a v roce 1917 USA. Ústředními mocnostmi byly v roce 1914 Německo a Rakousko-Uhersko. K Ústředním mocnostem se také přidala Osmanská říše a v roce 1915 Bulharsko. Na konci války zůstaly neutrálními pouze Španělsko, Švýcarsko, Nizozemsko a státy Skandinávie. Boje první světové války proběhly na několika frontách po Evropě. Na západní frontě boje probíhaly v zákopech. Přes 60 milionů vojáků bylo mobilizováno od roku 1914 do roku 1918. |
On-line výstava To my Peoples |
 |
Červenec 1916: German soldiers attacking stalled allied tank during the Battle of the Somme.  |
| 2. světová válka |
Druhá světová válka 1.9.1939 - 2.9.1945 - 15798 položek  |
| Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt, jehož se zúčastnila většina států světa a jenž se stal s více než 60 miliony obětí dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Příčiny války bývají hledány v důsledcích Versailleské smlouvy, která podle některých historiků prohloubila pocit ponížení v poražených státech, zvláště v Německu, a velké hospodářské krize na přelomu dvacátých a třicátých let. Tato krize zásadním způsobem oslabila mnoho evropských států, čímž umožnila vzestup nacismu a jiných totalitárních režimů v celé Evropě. Za první ozbrojený střet na území Evropy v předvečer druhé světové války je považován tzv. Jablunkovský incident, což byla německo-polská přestřelka v Mostech u Jablunkova, která se odehrála v noci z 25. na 26. srpna 1939. V Asii je za počátek druhé světové války považováno přepadení Číny Japonskem, které začalo již 7. července 1937. Obecně přijímaným datem začátku války v Evropě je 1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. Krátce poté vyhlásily Francie, Velká Británie a státy Commonwealthu Německu válku, avšak prvních osm měsíců poté nebyly na západní frontě vedeny větší bojové operace. |
Bitva o Moskvu (podzim 1941) Headquarters of the Western Front. From right to left: Front commander army general Gerogy Zhukov, member of the military council of the Front; Nikolay Bulganin, Chief of staff of the Front; lieutenant general Vasily Sokolovsky  |
Informace pro Stalina o datu zahájení operace Overlord  |
Velká trojka v Postupimi v červenci 1945 Big Three Allied ldrs (L-R) British PM Winston Churchill, Amer. Pres. Harry S. Truman & Soviet ldr. Josef Stalin seated outside during the Potsdam Conference, held to discuss plans for the future of Germany.  |
| Program Apollo |
Program Apollo 1961 - 1975 (851 položek)  |
| Program Apollo, probíhající v letech 1961–1972, byl americký program pilotovaných kosmických letů realizovaný Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku. Jeho cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat na Zemi. Tohoto cíle bylo poprvé dosaženo v roce 1969. Program Apollo byl připravován koncem 50. let 20. století jako nástupce programu Mercury, prvního amerického programu pilotovaných letů. Poté, co prezident John Fitzgerald Kennedy 25. května 1961 vyhlásil národním cílem přistání lidí na Měsíci a jejich bezpečný návrat na Zem do konce desetiletí, získal program Apollo konkrétní směr. Kennedyho úkol splnil let Apolla 11, když astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin 20. července 1969 v lunárním modulu své lodi přistáli na Měsíci a 21. července vystoupili na jeho povrch, zatímco Michael Collins na ně čekal ve velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce. Všichni tři bezpečně přistáli v Tichém oceánu 24. července 1969. Na Měsíci přistálo pět dalších misí programu Apollo, poslední v prosinci 1972. V těchto šesti vesmírných letech se celkem dvanáct astronautů prošlo po Měsíci a stali se tak jedinými lidmi, kteří navštívili jiné vesmírné těleso. |
Apollo 12 (druhé přistání na měsíci) Mission: Apollo-Saturn 12: Alan L. Bean collecting lunar samples  |
