Stránky žáka 63. + 4. třídy ZŠ Kaznějov - fž
Historické osobnosti
Historické osobnosti
Google Arts & Culture
| Třídění rozsáhlé sbírky |
Vše |
A - Z |
Čas |
V rozsáhlé kolekci chybí např. Winston Churchill nebo Adolf Hitler
| Historické osobnosti na této stránce | od - do |
| Napoleon I. Bonaparte (1558 položek) | 15.8.1769 - 5.5.1821 |
| Sir John Frederick William Herschel (9 položek) | 7.3.1792 - 11.5.1871 |
| Tomáš Garrigue Masaryk (157 položek) | 7.3.1850 - 14.9.1937 |
| Mahátma Gándhí (573 položek) | 2.10.1869 - 30.1.1948 |
| Josif Vissarionovič Džugašvili, známý též jako Stalin (290 položek) | 18.12.1876 - 5.3.1953 |
| John Fitzgerald Kennedy (3891 položek) | 29.5.1917 - 22.11.1963 |
| Jurij Alexejevič Gagarin (157 položek) | 9.3.1931 - 27.3.1968 |
| Mao Ce-tung (22 položek) | 26.12.1893 - 9.9.1976 |
| Historické osobnosti na této stránce | od |
| Dana Zátopková (3 položky) | 19.9.1922 |
| Alžběta II. (2146 položek) | 21.4.1926 |
| Fidel Alejandro Castro Ruz (640) | 13.8.1926 |
| Napoleon Bonaparte 15.8.1769 - 5.5.1821 |
| Napoleon I. Bonaparte byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815. Během Velké francouzské revoluce udělal závratnou kariéru: ve 24 letech byl generálem, krátce po třicítce prvním mužem ve státě a na vrcholu své moci ovládal většinu západní Evropy. Rychlý byl i jeho pád; závěr života strávil ve vyhnanství. Napoleon bývá vzorem vojevůdcovských schopností a cílevědomosti, na druhou stranu však projevoval lhostejnost k lidem, v nichž viděl jen prostředky svých cílů. Dokázal národ vybičovat k nesmírnému úsilí, ovšem za cenu obrovských obětí na lidských životech. Jen francouzských občanů během napoleonských válek zahynulo více než milion. Narodil se na Korsice do rodiny nepříliš zámožného příslušníka úřednické šlechty. V devíti letech odcestoval do Francie, kde se jako stipendista vzdělával na vojenských školách. Po smrti otce, ve svých 16 letech, převzal starost o rodinu, předčasně dokončil studia a v hodnosti podporučíka vstoupil do armády. Jako dělostřelecký důstojník se roku 1793 zasloužil o dobytí pevnosti Toulon, za což byl povýšen do hodnosti brigádního generála. |
Napoleon Bonaparte překračuje průsmyk Grand Saint-Bernard, 20. května 1800 |
Deportace Napoleona na sv. Helenu (1815) |
| John Herschel 7.3.1792 - 11.5.1871 |
| Sir John Frederick William Herschel byl anglický astronom, matematik, chemik a průkopník fotografování. Dokončil práci svého otce, astronoma Williama Herschela, na katalogizaci severní hvězdné oblohy a rozšířil ji o katalog objektů nacházejících se na jižní hvězdné obloze. Objevil 525 mlhovin a hvězdokup a 3300 dvojhvězd. Pojmenoval sedm Saturnových měsíců a čtyři měsíce Uranu. Při svých experimentech s thiosíranem sodným objevil jeho schopnost rozpouštět halogenidy stříbra, tato schopnost byla později využita k ustalování fotografií. Jeho další pokusy vedly k objevu fotografického postupu zvaného kyanotypie. Použil také pravděpodobně jako první názvy „fotografie“, „negativ“ a „pozitiv“ „snímek“. Se svou manželkou Margaret během pobytu v jižní Africe kreslil tamní flóru a jeho 112 ilustrací bylo v roce 1996 vydáno v botanickém díle Flora Herscheliana. |
English scientist astronomer Sir John Herschel discovering the planet Uranus |
| Tomáš Garrigue Masaryk 7.3.1850 - 14.9.1937 |
| Tomáš Garrigue Masaryk byl státník, politik, filozof a pedagog, první prezident Československé republiky. Za jeho zásluhy o stát mu parlament udělil titul „Prezident Osvoboditel“ a celkem sedmnáctkrát byl navržen na Nobelovu cenu míru. Pocházel z chudé slovensko-české rodiny, po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Atheneum, inicioval Ottův slovník naučný a vstoupil do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. |
|
|
TGM a jeho jezdecký oblek |
Masaryk a Beneš po Masarykově abdikaci 14.12.1935 |
| Mahátma Gándhí 2.10.1869 - 30.1.1948 |
|
Mahátma Gándhí, celým jménem Móhandás Karamčand Gándhí, byl jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost. Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu satjágraha, založeného na jogínském principu ahimsá, který nakonec dovedl Indii k vyhlášení nezávislosti 15. srpna 1947. Gándhí je znám ve světě pod přízviskem mahátma, „Velký duch“, který mu dal indický básník Rabíndranáth Thákur a v Indii také pod přízviskem bápú, „otec“. V Indii mu byl formálně udělen titul „Otec národa“ a 2. říjen, den jeho narozenin, je každoročně vzpomínán jako Gándhí džajanti. 15. května 2007 přijala Organizace spojených národů rezoluci, která prohlašuje 2. říjen za „Světový den nenásilí“. |
Indian activist Mahatma Gandhi (1869-1948) works on a weaving machine, circa 1930. |
Portrét Gándhího s věnovaním Eleanoře Rooseveltové |
| Josif Visarionovič Stalin 18.12.1878 - 5.3.1953 |
| Josif Vissarionovič Džugašvili, známý též jako Stalin, nebo Koba byl Generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu v letech 1922–1952. Jde o jednoho z nejkrutějších diktátorů v historii lidstva; oběti jeho vlády se nejspíše nikdy nepodaří zcela spočítat, někteří historici zastávají názor, že za dobu svého neomezeného vládnutí přímo či nepřímo má na svědomí více občanů SSSR, než bylo zabito během druhé světové války. |
Registrační karta Stalina ze spisu imperiální policie v St Petersburgu |
Stalin a děti |
| John Fitzgerald Kennedy 29.5.1917 - 22.11.1963 |
| John Fitzgerald Kennedy, neformálně označovaný jako Jack Kennedy či JFK, byl 35. prezident USA. Je považován za ikonu amerického liberalismu. Jde o jediného prezidenta v historii USA, který se hlásil ke katolické církvi a poslední demokratický kandidát ze severních států, který byl zvolen prezidentem. Dosud je i nejmladším zvoleným prezidentem. Americká veřejnost jej považuje za jednoho z největších prezidentů, historikové jsou však opatrnější a mluví spíše o mírně nadprůměrném. Během jeho vlády, ukončené kulkou atentátníka, proběhla Invaze v Zátoce sviní, Karibská krize, byla vybudována Berlínská zeď a začaly první střety Války ve Vietnamu. Dále pokračovalo vesmírné soupeření mezi USA a SSSR a ve svém tažení pokračovalo v Evropě i v USA Hnutí za lidská práva. |
Kennedyho svatba |
Nikita S.Chruščov a John F. Kennedy |
23. listopadu 1963 |
| Jurij Gagarin 9.3.1934 - 27.3.1968 |
| Jurij Alexejevič Gagarin byl sovětský kosmonaut, první člověk, který vzlétl do vesmíru. Ke svému kosmickému letu odstartoval 12. dubna 1961 v lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. Obletěl Zemi a po 108 minutách přistál. Po návratu z letu do vesmíru se stal hrdinou Sovětského svazu a oslavovanou světovou celebritou. Značnou část následujících let jeho života zaujala setkání s lidmi v Sovětském svazu i ve světě. Přes zátěž svých veřejných povinností od roku 1961 studoval na Žukovského akademii, současně stál v čele oddílu kosmonautů. K dalšímu kosmickému letu se nedostal, byl pouze náhradníkem Vladimira Komarova pro let Sojuzu 1 v dubnu 1967. V březnu 1968 dokončil studium na akademii a vrátil se k létání v letadlech, ale už 27. března 1968 při cvičném letu zahynul. |
Major Jurij Gagarin |
Gagarin v Londýně |
| Mao Ce-tung 26.12.1893 - 9.9.1976 |
| Mao Ce-tung byl od ledna 1935 tajemníkem a od roku 1943 předsedou Komunistické strany Číny. Zvítězil v občanské válce s nacionalisty a od roku 1949 byl nejvýznamnější osobností v nově vzniklé komunistické Čínské lidové republice, a to až do své smrti v roce 1976. Měl oficiální přezdívku Velký kormidelník. Spolu s Josifem Stalinem a Adolfem Hitlerem patří ke třem nejkrutějším diktátorům 20. století, připisuje se mu několik desítek milionů obětí, přesto se však dosud v Číně těší úctě; je například dosud vyobrazen na čínských bankovkách. |
Mao Ce-tung a generál Čankajšek na oslavě konce 2. světové války - září 1945 |
Předseda Mao přijímá hlášení dětí |
| Dana Zátopková 19.9.1922 |
| Dana Zátopková je bývalá česká atletka – oštěpařka, olympijská vítězka. Byla manželkou jednoho z nejslavnějších českých sportovců Emila Zátopka. Zajímavostí je, že se narodila ve stejný den a rok jako on. |
Ingrova Zatopek setting new Olympic record in women's javelin of 165 feet 7 inches. |
Ingrova Zatopek nibbling on orange after her record javelin throw. |
| Alžběta II. 21.4.1926 |
| Alžběta II. je vládnoucí královna šestnácti nezávislých států označovaných jako Commonwealth Realm. Jedná se o tyto státy: Antigua a Barbuda, Austrálie, Bahamy, Barbados, Belize, Grenada, Jamajka, Kanada, Nový Zéland, Papua-Nová Guinea, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu a Spojené království Velké Británie a Severního Irska. V každé této zemi je považována za panovnici samostatného státu a plnění královských povinností pro každou zemi je oddělené. Dále je hlavou Commonwealthu a nejvyšší představitelkou anglikánské církve. I přes velký počet funkcí v souladu se zvykovým právem zasahuje do politiky jen výjimečně. Britskou královnou se stala po smrti svého otce Jiřího VI. 6. února 1952. V dlouhém období její vlády došlo k zániku Britského impéria a následnému vzniku Commonwealthu. Poté, co britské kolonie získávaly nezávislost, se stala královnou několika nově osamostatněných zemí. Některé z nich později změnily svůj status na republiku. V září 2015 překonala v délce vlády svoji praprababičku Viktorii a stala se tak nejdéle vládnoucím panovníkem v dějinách Spojeného království. |
Princezna Alžběta se sestrou (1936) |
Princezna Alžběta a princ Filip - svatba 1947 |
| Královna Alžběta a princ Filip při návštěvě Washingtonu, D.C. v roce 1957 (v prvním automobilu)  |
| Fidel Castro 13.8.1926 |
| Fidel Alejandro Castro Ruz je bývalý kubánský prezident a premiér, revolucionář, někdejší 1. tajemník Komunistické strany Kuby. Vládl od roku 1959, kdy byl pod jeho vedením svržen generál Fulgencio Batista, až do roku 2006, kdy těžce onemocněl a jeho funkce kromě vedení strany převzal jeho bratr Raúl Castro. V dubnu 2011 se vzdal i funkce 1. tajemníka strany. Castrova vláda se zapsala do dějin země výstavbou socialismu, rozvojem zemědělství, vzrůstem vzdělanosti, integrací do RVHP, ale také cenzurou tisku, porušováním lidských práv, zadržováním velkého počtu politických vězňů či neúspěšným vyrovnáním se s chudobou obyvatelstva na přelomu 20. a 21. století. |
Na basebalu |
Castro na Valném shromáždění OSN |
